Občas se ozveme

Po zkušenostech z Hanoje a severu Vietnamu celkově jsme si byli jistí, že tahle země není pro nás a potřebujeme prostě jen nějak přežít zbývající čas do odletu na Bali. Letadlo nám letělo z Ho Či Minova města a tam to z Hanoje vlakem trvalo přes 30 hodin. Nechtělo se nám to absolvovat najednou, tak jsme si vybraly dvě zastávky na trase a strávili jsme tam pár dní.

První zastávkou byl Da Nang. Jeli jsme sem vlakem přes 16 hodin, ale o tom už víte všechno. Po vystoupení nás čekala klasická honička s taxikáři, kteří nám jeden přes druhého nabízeli odvoz. Všechny jsme trpělivě odmítali. Popošli jsme asi 200 m od nádraží a objednali jsme si taxík v aplikaci. Odjeli jsme rovnou na hotel.

Po noci a většině dne ve vlaku jsme byli unavení, tak jsme si objednali jídlo na hotel a nikam jsme nešli. Když jsme viděli výběr restaurací a různých kuchyní v aplikaci, byli jsme nadšení. V tu chvíli jsme věděli, že tady se nám bude líbit!

Další den jsme vyšli do ulic. Obrovské vedro stále přetrvávalo, na velké chození po venku to tudíž nebylo. Nechali jsme se taxíkem dovézt do centra a tam jsme si udělali procházku kolem řeky. Přes širokou řeku se tyčilo několik okázalých mostů. Podél řeky na obou stranách vedly široké silnice, které nebyly úplně ucpané motorkami a vedle nichž byl chodník, který se dal skutečně využít k chůzi. Procházku jsme zakončili klasicky ve Strabucksu. Tam jsme počkali do večera. Nedaleko se totiž nacházel Dragon Bridge, kde se o víkendu večer pravidelně odehrávala ohňová show. Kolem celého mostu je obtočený drak, který v konkrétní hodinu dští oheň a na závěr přihlížející pokropí sprškou vody. To jsme si nemohli nechat ujít. Stejně jako nikdo jiný v Da Nangu. Bylo tam narváno. Všude postávali turisté i místní a všude byli stánky se suvenýry, s balónky a kdečím dalším. Za celou dobu, co jsme tímhle davem procházeli na nás ani jednou nikdo nepromluvit s tím, že by se nám snažil něco prodat. Nikdo se nás nesnažil zatáhnout k němu do podniku ani poskytnout nějakou „super“ službu. A v tu chvíli jsme věděli, že tady se nám bude líbit!

Našli jsme tu dokonce vynikající pizzerii, kterou jsme posléze navštívili více než jednou. Dělali tu naprosto luxusní pizzu, možná nejlepší, co jsme kdy měli. Dělali si tu domácí ginger beer a jejich obložený talíř byl pecka. Když nám tady poprvé donesli pizzu, okamžitě jsme věděli, že tady se nám bude líbit!

Da Nang má přes milion obyvatel, takže zhruba jako Praha. Jenom je víc než 2,5krát větší. Má moře, nádhernou dlouhou pláž, spoustu výškových budov, luxusních resortů, malebných uliček, palem a dobrých restaurací. Až dosud na nás Vietnam působil neuvěřitelně… rozvojově. Jeho obyvatelé nám přišli vlezlí a k nám velmi nepřátelští a vypočítaví. Tady bylo najednou všechno úplně jinak. Tady jsme zjistili, že mezi severem a jihem Vietnamu je velký rozdíl. Tady jsme si Vietnam začali užívat.