Vlakem potřetí – VIP – Občas se ozveme

Další přesun po Vietnamu, opět jsme zvolili vlak. Poučeni předchozími zkušenostmi jsme věděli, že každá špetka komfortu navíc se počítá. A že se hodí rezervovat místa včas, protože pak jsou k dispozici lepší možnosti. A co konkrétně? No přeci …

Takže jsme si připlatili pár stovek, ale měli jistotu, že máme celé dvoulůžkové kupé jen pro sebe. A také nezřízený luxus. Luxus … po vietnamsku.

Takže v čem ten luxus spočívá?

Kupé jen pro dva lidi a jednoho švába, který ho obývá
Komfortní peřinky
Polstrování
Obrázky na stěnách
Závěs (funkční!)
Stolek
Voda
Šálky na čaj
Plastové kytky
Snídani do postele
Oběd do postele

Pak je tu ještě pár věcí, které sdílíte s ostatním plebsem:

Vlakové záchody, s trochou štěstí ne ty turecké. V každém případě naprosto hrozné.
Možnost zakoupit si něco k snědku v jídelním vozíčku
Možnost v nádražích vyběhnout z vagonu a zakoupit si čerstvé jídlo ze stánku (pokud tušíte, jak dlouhé jsou zastávky)
16 hodin cesty, místy sotva krokem
Naprosto neuvěřitelné a dechberoucí výhledy

No představte si, že se ráno probudíte ve vlaku, dostanete jednoduchou, ale vynikající vietnamskou snídani, posadíte se zachumlaní v peřince a z okýnka sledujete úchvatnou měnící se krajinu, zatímco se hřejete rýžovou polévkou s tóny citronové trávy.