Jelikož po pár měsících a cestě přes několik podnebních pásem už jsme nepotřebovali teplé oblečení, rozhodli jsme se ho s sebou dál netahat. Přeci ho všechno nevyhodíme, pošleme si ho do ČR poštou!
Vietnamská pošta – odeslání
Nastudovali jsme si, jak to celé funguje, předem na internetu. Vybaveni znalostmi jsme došli na poštu v centru Hanoje, kde podle recenzí na Google Maps mluvili anglicky. Hlavní bylo donést věci nezabalené, protože je musí zkontrolovat a pak teprve je zabalí. Nějak to souvisí s tím, že některé věci do přepravy vůbec nepřijímají (například baterie). Se vším nám relativně srozumitelně poradili, do několika formulářů jsme napsali odesílatele (jméno a email, protože stejně není, kam to zpátky poslat), příjemce, a pak nějaké podrobnosti o obsahu zásilky (X kusů nošeného oblečení), a cenu zásilky, kterou jsme si vycucali z prstu. Za 2 kilový balík jsme zaplatili asi 1400Kč, dostali jsme i číslo zásilky pro sledování.
Česká pošta – příjem zásilky
Kdo by to byl čekal, tady teprve začalo rodeo. Tak nějak jsme si říkali, že přeci když člověk odjede na cesty, a pak se vrátí, nijak nemusí dokazovat, že to obnošené oblečení, které má v batohu, už platil. Ukázalo se, že takhle to funguje, jenom když to má v tom batohu. Ale pokud si to pošle, všechno se mění. Po pár týdnech zásilky na cestě příjemci dorazila výzva k dodání podkladů k celnímu řízení. S tím že každý den uložení zásilky stojí 50 Kč a pokud se to celé nevyřeší do měsíce, zboží buď pošlou zpět do Vietnamu (jako asi na ten e-mail?), nebo ho zničí. A navíc se ukázalo, že zásilka už je nějakých pět dní někde uskladněna. No, takže co dodat za podklady?
Zkusili jsme pár mailů s poštou, celní správou, přečetli si zákony a předpisy… Dokonce jsme za roamingové poplatky zkusili volat na informační linku, ale poslouchat za 10 Kč za minutu hudbu a informaci „jste v pořadí“ jsme nevydrželi moc dlouho. Tak nějak by mělo být možné v daném případě nic neplatit, neboť to zboží přecijenom již bylo v ČR jednou zdaněné, ale při posílání poštou na tuhle možnost neexistuje proces. Odpovědi na naše dotazy se nesly ve stejném duchu. Doložte to nebo tamto, přičemž jsme si překvapivě na cesty nebrali účtenky a faktury od několik let starého nošeného oblečení. Příště budeme vědět…
Nakonec jsme zásilku prohlásili za dar, po celkově několika týdnech jsme doplatili 270 Kč a celá peripetie byla za námi. Kdybychom dopředu věděli, jak to celé probíhá, tak raději těch pár kilo oblečení nosíme v batohu po zbytek cesty.


Napsat komentář