Občas se ozveme

Přesun z Japonska do Korey proběhl velmi hladce, až nás to překvapilo. Koupili jsme si online letenky od společnosti Air Seoul z Osaky do Soulu. Víza jsme řešit nepotřebovali, stačilo vyplnit online žádost o vstup do země. Zprocesování žádosti prý může trvat až 72 hodin, ale my jsme měli odpověď asi za hodinu. Na to jsme trochu vsázeli, protože jsme rozhodně neměli 72 hodin do odletu, když jsme to vyplňovali. 😅

Na letiště jsme se dostali docela jednoduše z Kjóta vlakem. Trvalo to necelé dvě hodiny. Na letišti jsme v klidu odbavili zavazadla a dostali palubní lístek. Bezpečnostní kontrola byla docela laxní a neměli jsme tam žádné problémy. Naše tax-free zakoupené zboží nikoho nezajímalo. Takže když jsme tohle všechno měli hotové, zbývalo nám ještě něco přes hodinu na letišti. Mezinárodní prostor byl docela malý, ale dali jsme si tam aspoň něco k pití. Zajímavé bylo, že samotná gate byla v jiné hale, do které nás dovezl samořídící vlak.

Let trval necelé dvě hodiny a proběhl úplně hladce. V letadle nám letuška rozdala zdravotní a celní formuláře. V tu chvíli nám došlo, že jsme úplně zapomněli zjistit, jaké jsou podmínky v Koreji vzhledem ke covidu. No nevadí, to se nějak pořeší na letišti. Vyplnili jsme formuláře a zbytek letu jsme koukali z okýnka.

Po přistání v Koreji jsme procházeli kontrolami na letišti. Úplně nejdřív jsme museli odevzdat vyplněný zdravotní formulář. Přišlo nám zvláštní, že se nikde neptají na očkování proti covidu nebo aspoň na test. A pak nám to došlo. Tady už neřeší covid, tady řeší pandemii opičích neštovic. Aha! Něco jsme prošvihli? Potřebujeme očkování? Léky? Umřeme? 🤔

Po projití všech kontrol jsme byli celkem ohromení velikostí a zařízením letiště. Bylo tu všechno od fontánek s vodou a živými rostlinami až po obří několikametrovou obrazovku, kde běžely všelijaké reklamy. Bylo vidět, že je celé letiště nové a moderní.

A teď už se jednom najíst a dopravit na ubytování. Ale o tom až příště.