V Tokiu jsem si vyhlídl suvenýr – Japonský kuchyňský nůž. Nicméně nůž s 20cm čepelí není ideální obsah zavazadla do letadla, takže si ho necháme poslat do ČR. V Tokiu jsme našli obchod, kde nože prodávají, nicméně do zahraničí je posílají jen z centrály v Osace. V Tokiu se to dá sice všechno nechat zprostředkovat, ale to by mi poslali jiný kus, než bych si vyzkoušel, takže zbývala jediná možnost – stavit se v Osace a zařídit to tam.
Jelikož cíl našeho pobytu v Osace byl jasný, tak když jsme tam byli, vyrazili jsme do obchodu s noži hned předposlední den. Bylo to překvapivě dobře vybavené pro turisty, obsluha tak nějak mluvila anglicky a nože se samozřejmě daly vyzkoušet. Nožů měli fakt hodně, takže jsem musel udělat pár rozhodnutí. Jaký typ rukojeti (evropská nebo japonská), jaký typ nože (vykosťovací, na zeleninu, na ryby, šéfkuchařský, sekáček, …), jaký materiál rukojeti (jedno dřevo, jiné dřevo, slonovina, …), jakou cenovou relaci a tak. Vystavené bylo nepřeberné množství nožů, ale také třeba nůžek na nehty, dlát, a dalších věcí. Věděl jsem, že chci šéfkuchařský nůž z japonské oceli, nicméně z té tam byly asi všechny nože. Nějak se nám nepodařilo se doptat, jestli se nějak liší vlastnosti jednotlivých nožů, když už se tak výrazně liší ceny, nicméně jsem si asi 4 vyzkoušel.
Zkoušení nože je zážitek, který člověk nečeká. Nachystají vám nože, prkýnko, pořádně tlustou mrkev a půlku rajčete. Pak vám ještě dají jakože normální nůž. Klasicky rozříznete mrkev, musíte zatlačit, spodní kousek kolečka se vlastně spíš odlomí, než odřízne, prostě jako obvykle. U rajčete lehce bojujete se slupkou, u toho ho lehce rozmáčknete, nic neobvyklého. Pak zkusíte japonský nůž. Položíte čepel na mrkev. Lehounce přitlačíte, a nůž projede 5 cm tlustou mrkví jako máslem. Teda ani tahle metafora nefunguje, ve skutečnosti projede ještě jednodušeji, než máslem. Zjevně ta metafora nevznikla v Japonsku. Pak vám řeknou, ať si na tu rozkrojenou mrkev sáhnete. Nechápete, ale uděláte to. Mrkev je úplně hladká, jako sklo. Nikdě ani náznak nerovnosti, naprasknutí, nebo tak. Mindblowing. Pak zkusíte rajče. Podle pokynů opřete špičku nože za rajče. Přejedete nožem po prkýnku skrz rajče. Právě jste ukrojili plátek rajčete. Totéž můžete udělat o milimetr vedle, a ukrojíte milimetr tlustý plátek rajčete. Koncept slupky nůž nerespektuje, není znát, že tam nějaká je. Je rozhodnuto, nůž musím mít. Ještě si ten zážitek zopakovat s dalšíma, co zkouším.
Zbytek výběru byl spíš lehce zmatečné střídání nožů v ruce, abych přišel na nějaký rozdíl. Moc jich nebylo. Pak už jsem si vybral konkrétní nůž a … byl čas na další vybírání. Od toho nože měli tři kusy – jeden od mistra, jeden od učně, a ještě jeden s povrchovou úpravou připomínající damaškovou ocel. Cenově jsem vybral zlatou střední cestu, tedy damaškovou úpravu. Vybírání je u kon… Aha, takže na dílně právě dodělali ještě jeden přesně stejný, tak si mám vybrat, která verze damaškové úpravy se mi líbí víc. Vypadají v zásadě stejně, ale na jeden ukážu, že to je on. Tak už mám všechno, jde se platit. Prý co na něj chci vyrýt…
Po vyplnění přepravních formulářů byl nůž připraven k odeslání, a my jsme opustili obchod. To hlavní, co mě zajímalo, čili jak si vlastně takový nůž vybrat, jsem se víceméně nedozvěděl. Prý co se mi libí. A mám nůž s laserovou imitací damašku. Asi to byl obchod se suvenýry pro turisty, co už. Ale zase tam ty nože na dílně, do které bylo vidět, rovnou vyráběli, tak to má něco do sebe. A hlavně – krájí skvěle.
Občas se ozveme 
Napsat komentář