Občas se ozveme

Znáte to z filmů – bar, kde je pódium, projektor s textem a vy falešně zpíváte, zatímco všichni popíjející čekají, až to skončí. Netušíte, proč by to někdo dělal dobrovolně. Několikrát jdete kolem, snažíte se alespoň zmapovat ceny a tak, když už je to na tolika místech. Nakukujete dovnitř, nikde nevidíte ten bar, ale recepční pultík. Tak se to jednou rozhodnete zkusit. Vejdete dovnitř, kde dojdete k té recepci. Zeptáte se, jestli mají nějaké písničky v angličtině a doufáte, že ta odpověď, která byla spíš japonsky než anglicky, byla na váš dotaz. Vyplníte formulář se základními pokyny v angličtině (na jak dlouho to rezervujete, jestli už máte věk na legální pití alkoholu), a co vám maj donýst za pití. Volíte hodinu a doufáte, že nebudete chtít pryč dřív. Obsluha vám dá účet a vede vás dovnitř. Chodbička plná dveří do malých místností, zpěv neslyšíte. Jedny ty dveře vám otevřou.

Vstupujete do místnosti, kterou máte jen pro sebe. Je odhlučněná, s obrazovkou a projektory na několika stranách a s pořádným ozvučením. Z igelitu vám rozbalí mikrofony, známka důrazu na hygienu. Ukážou vám telefon na zdi, přes který můžete mluvit s recepcí, doobjednat pití nebo jídlo, prodloužit čas nebo řešit problémy. Ukážou vám, jak na dotykové obrazovce před vámi na stolku vybrat anglické písničky. Pak už je celá místnost jen vaše, krom donášky občerstvení.

Vezmete si mikrofon a doufáte, že z těch pár písniček, co budou mít v angličtině, nějakou znáte. Rozkliknete seznam, a zjistíte, že jich jsou tam tisíce. Jenom od Queen přes sto, od Adele kolem padesáti, nebo třeba deset různých songů od Eminema (alespoň takhle nějak to bylo v Big Echo, což je poměrně rozsáhlá síť karaoke podniků – v centrech velkých měst jich potkáte klidně několik na jedné ulici). Vyberete si Barbie Girl od Aqua a jdete do toho. Duet, takže si zazpíváte dva! Postupně se odvážete (možná s dopomocí alkoholu), hledáte oblíbené písničky. Avril, Pink, The Offspring, Evanescence, Elvis Presley, Nightwish, Eminem… Často znáte jen refrén, ale zjistíte, že u většiny písniček si můžete pustit i jen část s refrénem, takže se rovnou chytáte. Aparatura vám přidává trochu ozvěny, takže to zní docela dobře. Časem vyzkoušíte všechny kolečka na magické skříňce, můžete si například poladit jak moc chcete slyšet hudbu a jak moc sebe. Jak zpíváte, vzpomínáte si na další písničky, který si musíte zazpívat. Ještě „ajl bý dér fór jú“, „hálelújá“, „vý vil rak jú“, … Hodina utekla jako nic. Tak ještě další půlhodinku. S tím se stejně počítá, nemusíte nic hlásit, stačí tam zůstat – platí se při odchodu. Jo a ještě tam pusť „vaka vaka é é“.